Pivní Lázně

Bavorsko 16. století

23. dubna 1516 vydal bavorský vévoda Vilém IV. zákon, který přikazoval, že v Bavorsku se smí k výrobě piva používat pouze ječmen, voda a chmel, což platí a je dodržováno až dodnes. Ječmenem je samozřejmě myšlen ječný slad, protože s ječmenem jako takovým by to nešlo. Vévoda ovšem zapomněl na jednu surovinu, bez které se výroba piva neobejde, totiž na kvasnice. Kvasnice rozkládají sladový cukr na alkohol a přitom vznikají jako vedlejší produkty kvašení kysličník uhličitý, aromatické látky a uvolňuje se teplo.

Tehdy se ještě přesně nevědělo, že kvasnice jsou tím skutečným původcem kvašení, ani že kvasnice obsahují cenné látky (vitamíny, aminokyseliny, minerály a stopové prvky) a že dodávají pivu určité aroma.

Ostatně, tehdy se pivo pilo nefiltrované jako sklepní pivo. Obyčejní lidé jej pili z kamenných džbánů, panstvo ze skleněných pohárů a šlechta, ať už světská nebo církevní, ze stříbrných nebo zlatých číší.

PIVO a LÁZEŇ

Pod pojmem pivo se rozumí nápoj uvařený z výše uvedených surovin, světlé nebo tmavé barvy, perlivý, s bílou pěnou, obsahující alkohol (v průměru 5 objemových procent) a kyselinu uhličitou (v průměru 4 – 5 g/l ), nasládlé nebo hořké chuti. Dnes se pivo zpravidla filtruje, je tedy čiré. V poslední době opět přichází do módy nefiltrované pivo, to znamená pivo plněné přímo z ležáckého sudu nebo ležáckého tanku. Takové pivo je v obchodě označeno jako přírodní kalné pivo, sklepní pivo, kvasnicové pivo.

Optimální konzumační teplota piva je 8–10 °C. Za této teploty se nejlépe uvolňují aromatické a chuťové látky chmelu, tvoří se krásná pěna a pivo má říz.

Podchlazené pivo nepění, bývá zakalené, nechutná a „leží ve sklenici jako mrtvola“, jak tomu říkají sládci. Bohužel se s touto zásadní chybou v gastronomii často setkáváme.
Naopak příliš teplé pivo chutná zvětrale, nemá žádný říz, nepění a často má nakyslou příchuť (např. předem načepované pivo pro autobusové zájezdy).

Odborník spojuje pojem pivní lázeň v první řadě s optimální konzumační teplotou piva. A to znamená konec veškerého snění. Dovedete si snad představit ten „požitek“, ležet nehybně v koupeli o teplotě 8–10 °C?

Kdyby se pivo ohřívalo během lázně, došlo by k uvolňování kysličníku uhličitého. Kysličník uhličitý je plyn 1,6 krát těžší nežli vzduch, který ochromuje dýchací cesty až k dusivým záchvatům.
Žádného sládka by ani ve snu nenapadlo ponořit se do otevřené kvasné nádrže. Jednak by mu naskočila husí kůže a jednak to nepřichází v úvahu kvůli kysličníku uhličitému.

Rozložíme-li ovšem slovo pivní lázeň na kmenová slova pivo a lázeň, otevírají se náhle zcela jiné možnosti.

Samotný pojem lázeň má mnoho variant; jednak co do druhu (lázeň nohou, sedací lázeň, sprchová lázeň, celková lázeň, plovací lázeň atd.) a jednak co do účinku na lidské tělo (termální lázeň, slatinná lázeň, bylinková lázeň, atd.).

Zvolíme-li si tedy co do druhu sedací lázeň a co do účinku termální lázeň s přísadou piva resp. surovin, ze kterých se pivo vyrábí, zjistíme, že pojem „pivní lázeň“ je vlastně docela logický a pochopitelný, a to i pro sládka.

Procedura Pivní Lázně »